ZNOJEMSKÉ DIVADLO

Městské divadlo (do roku Stadt-Theater, v letech1962 –2000 Jihomoravské divadlo) je divadlo ve  Znojmě na náměstí Republiky, jehož budova byla otevřena v roce1900  Provoz zajišťuje Znojemská Beseda.

DIVADLO PO ROCE 1918

Po vzniku ČESKOSLOVENSKA začalo divadlo hrát i česky a v roce 1920 se do jeho čela postavil první Čech Alfréd Krafft. Představení obstarávali nadále ochotníci a hostující společnosti. České společnosti uváděly hry českých (jako Čapka, Langera nebo Jiráska) i zahraničních autorů (třeba Shakespeara). Německé společnosti se soustředily zejména na tvorbu německých autorů.

Současná doba             

Interiér byl proveden v novobarokním stylu v bílé, červené a zlaté barvě. Hlediště s jediným balkonem má podobu amfiteátru s mírně zakřivenými oblouky křesel v plné šíři sálu, po bocích jsou dvě čtveřice lóží ve dvou patrech. Lóže starosty byla umístěna v patře levé strany, nejblíže k hledišti, což vycházelo z tradice, kdy byla upřednostňována společenská reprezentace před publikem před výhledem na jeviště.

      Rotunda svaté Kateřiny

Rotunda svaté Kateřiny stojí v areálu přemyslovského hradu ve Znojmě. Je jednou z mnoha rotundpostavených v raném středověku na území Moravy a Čech, od ostatních se liší zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku1134. Tyto malby jsou  výjimečné v celém románském uměNárodní kulturní památkaní Evropy svým zaměřením na ideologii státu.

Historie 

Při restaurátorských pracích v roce 1947 byl objeven v omítce vyrytý latinský nápis.Podle převládajícího výkladu se však uvádí, že roku 1134 kníže Konrád II. Znojemskýzakladatel, upravil statut svatyně Panny Marie a zasvětil ji svaté Kateřině. Nápis je jediným písemným dokladem o původním uvažovaném zasvěcení rotundy Panně Marii, v každém případě vznikl snad ve druhé polovině 13. století, pravděpodobně jako opis staršího originálního textu.

Roku 1710 byl v předhradí zřízen měšťanský pivovar, při jehož budování byly strženy všechny budovy kromě rotundy a velmi staré osmiboké Loupežnické věže.Interiér rotundy je celoplošně pokryt mimořádně cennou románskou malířskou výzdobou.

Národní park po Dyjí

Národní park Podyjí je dosud jediným moravským národním parkem. Jeho celková rozloha je 63 km čtverečních. NP Podyjí se rozkládá podél řeky Dyje protékající 40 km dlouhým, hlubokým meandrovitým údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jihovýchodním okraji NP se na spojnici Znojmo - Hnanice nalézá unikátní pásmo stepních vřesovištních lad.

Flora

NP Podyjí patří mezi druhově nejbohatší velkoplošná chráněná území ČR. . Krajinné podmínky umožňují růst jak rostlin chladno a stínomilných v hlubokých údolích, tak i teplomilných na výslunných stráních. Nepůvodní rostlinné druhy můžeme nalézt jen v okrajových částech parku. Pouze rozšiřování akátu ve východních částech parku je závažnějším problémem. Vyskytuje se zde 77 druhů chráněných rostlin kýchavice černá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový, divizna nádherná, koniklec velkokvětý, kosatec dvoubarvý, volovec vrbolistý, 18 druhů orchidejí a další. Mezi zajímavá společenství patří např. suťová pole, porostlá mechy a lišejníky, bohaté mokřadní i suché louky, skály, skalní stepi, v Evropě unikátní plochy suchých a teplých vřesovišť a stepních lad, které vznikly dlouhodobou pastvou dobytka.

Fauna

Z bohatě zastoupených živočichů žije na území parku vydra říční, ve stepních partiích i na vřesovištích^[1] sysel obecný. Vzácné ptáky zastupuje dudek chocholatý, čáp černý, výr velký, skorec vodní a další. Z plazů se v NP Podyjí vyskytují všechny druhy užovek.

Rovněž hmyz je zastoupen mnoha jinde vzácnými druhy, jako je například roháč obecný, kudlanka nábožná, tesařík obrovský, nosorožík kapucínek, otakárek ovocný, jasoň dymnivkový a jiné.